Co musí mít web řemeslníka
Web řemeslníka nemá vyhrát soutěž krásy, má způsobit telefonát. Tenhle rozdíl mění pořadí věcí na stránce — a většinou i to, co na ni vůbec patří.
Píše Webeas
Zákazník, který hledá řemeslníka, má obvykle problém a spěch. Otevře telefon, najde tři weby a během pár vteřin z nich vybere ten, u kterého má pocit, že to dopadne dobře. Nerozhoduje se podle designu. Rozhoduje se podle toho, jestli najde odpovědi na otázky, které má v hlavě.
Šest věcí, kvůli kterým volají
Telefon nahoře a klikací. Na mobilu má být číslo hned vidět a po klepnutí má vytáčet. Zní to samozřejmě; na většině webů se k němu proklikáváte přes „Kontakt”. Kdo spěchá, ten se neproklikává, ten zavře.
Kde působíte. „Praha a okolí” je málo. Vypište okresy nebo města, kam jezdíte — je to zároveň to, co lidé píšou do vyhledávače („elektrikář Mladá Boleslav”). Když nikam nejezdíte a máte dílnu, napište adresu.
Co děláte a co ne. Seznam prací, ne obor. „Instalatér” nikomu neřekne, jestli přijedete vyměnit baterii. A rovnou napište i to, co neděláte — ušetří vám to telefonáty, které stejně skončí odmítnutím.
Fotky vlastní práce. Ne fotobanku. Rozmazaná fotka opravdového kotle, který jste vyměnili, dělá pro důvěru víc než dokonalá fotografie cizí kuchyně. U každé stačí věta, co to bylo za práci.
Jak to chodí. Tři věty o průběhu: zavoláte, přijedu se podívat, pošlu cenu. Netechnický zákazník neví, jestli je prohlídka zdarma, jestli se platí doprava, jestli dostane papír. Nejistota končí telefonátem — ale u někoho jiného.
Reference se jménem. Tři konkrétní hodnocení od lidí, kteří mají křestní jméno a město, jsou lepší než dvacet anonymních hvězdiček. A když máte hodnocení na Google, ukažte je i na webu.
Tři věci, které tam nikomu nechybí
Úvodní animace a slider. Zdržují a na mobilu zabírají celou první obrazovku. Návštěvník po nich musí scrollovat, aby se dostal k tomu, kvůli čemu přišel.
„O nás” jako první. Váš příběh je důležitý, ale ne v prvním záběru. Nejdřív odpovězte na jeho otázku, pak mu řekněte, kdo jste.
Ceník, který nic neřekne. „Cena dohodou” je horší než rozpětí. Když ceny opravdu dát nemůžete, napište aspoň orientační rozsah typické zakázky a to, co cenu posouvá. Člověk, který nemá představu, radši nezavolá.
Pořadí, které funguje na mobilu
- Kdo jste a co děláte — jedna věta.
- Kde působíte.
- Tlačítko Zavolat.
- Seznam prací.
- Fotky.
- Jak to chodí.
- Reference.
- Formulář pro ty, kdo neradi volají.
Osmý bod se podceňuje. Část lidí zavolá až po e-mailu; formulář o třech polích (jméno, telefon, co potřebuju) chytí ty, kdo by jinak odešli.
A co Google?
Řemeslníka lidé hledají podle oboru a místa. Nejvíc pro to uděláte tím, že tahle dvě slova opravdu budou na webu ve větách — v nadpisu, v seznamu prací, v popisu oblasti. Ne dvacetkrát pod sebou, prostě normálně.
Druhá věc je firemní profil na Googlu — u místních služeb rozhoduje často víc než web sám. Web má být to, kam profil vede, a má obojí říkat totéž: stejný telefon, stejná otevírací doba, stejná adresa.
Rozdíl mezi tímhle a „udělejte si web” je v tom, že tady jde o pořadí a obsah, ne o nástroj. Ať postavíte web kdekoli, těch šest věcí na něm být má. Jak vypadá stavba u nás, ukazuje stránka jak to funguje.